DOMINIK ČÍŽ
S Pavlem Čížem, ředitelem cestovní kanceláře RIVIERA TOUR, jsme se potkali v jeho kanceláři v době každoroční účetní uzávěrky. V průběhu dvaceti minut jsme v otevřeném rozhovoru probrali vliv pandemie na cestovní ruch, zdravotní opatření na lodích i situaci cestovní kanceláře.
Jak se pandemie projevila v cestovním ruchu? Dochází už k nějakému zlepšování, nebo situace spíše stagnuje?
Situace byla katastrofální od samého počátku, protože něco takového opravdu nikdo nečekal. Během různých předchozích „minipandemií“, jako byla ptačí chřipka, nemoc šílených krav a podobně, se všechno vyřešilo v rámci měsíců nebo týdnů. Proto jsme i nyní počítali s tím, že se udělají nějaká opatření a pojede se dál. I v minulosti taková opatření byla, ale všechno jelo a nikdo zde nebyl tak obrovský zásah do tohoto byznysu. Počítali jsme s tím, že během srpna 2020 už bude všechno v pořádku. Realita byla bohužel jiná a systém cestovního ruchu a navázaných služeb během pandemie de facto totálně zkolaboval.
Jak se tento „kolaps“ projevil?
Měli jsme uzavřené kontrakty zhruba za 100 milionů korun, což je vcelku velká částka. A o tyto uzavřené smlouvy jsme ze dne na den přišli. Byl to obrovský problém, protože plavby se prodávaly jiným způsobem než klasické zájezdy – spousta klientů u nás měla nakoupené zájezdy ne půl, ale klidně i dva roky dopředu. A tohle všechno se muselo zrušit. Pro nás to byla zničená práce téměř dvou let.
Peníze za zájezdy jste nevraceli, klienti dostali možnost si plavby přesunout na pozdější termín. Jak na to reagovali?
Reakce byly různé. Zpočátku se to lidem pochopitelně nelíbilo, ale my jsme museli zvolit strategii, jakým způsobem se situací naložit. Největší problém je, že veškeré platby od klientů cestovní kancelář zkrátka nemá. A to si lidé pořád nedokáží uvědomit a snaží se řešit nějakou právní otázku a podobně. Ty platby jsou zkrátka zaplacené u plavební společnosti, leteckých společností a podobně. A každá cestovní kancelář, která je schopna tyto peníze nějakým způsobem vydobýt zpátky, tak je na tom velice dobře. Protože jsou i cestovní kanceláře, kterým partner, u kterého měli zaplacené zálohy, zkrachoval. A to je konečná.
A RIVIERA TOUR je na tom jak?
My jsme na tom velmi dobře. Máme obrovskou výhodu, že už téměř 20 let pracujeme s velmi silným finančním a obchodním partnerem, kterým je MSC Cruises, největší soukromá plavební společnost na světě. Společnost MSC nedělá jen výletní plavby, ale také nákladní dopravu. A o tu byl v koronavirové krizi obrovský zájem. To znamená, že MSC obrovským způsobem expanduje a může si dovolit „zadotovat“ i výletní plavby. A to je to, co nás drží nad vodou: víme, že naše partnerská společnost nezkrachuje a máme jistotu získání našich poukazů zpět.
Takže tuto jistotu můžeme u MSC Cruises považovat za vyšší než u jiných plavebních společností?
Ano, to určitě ano. Protože dnes jsou plavební společnosti, které už mají problémy, je na nich ochrana věřitelů a podobně. Už jsou tam zkrátka nějaké sankce, to ohrožení tady je. Možnosti MSC jsou vidět i na tom, co dělali během pandemie. Za prvé, neskutečným způsobem pomohli italské vládě, kdy dali svoje lodě k dispozici, aby se z nich v největší vlně staly polní nemocnice. A také využili doby covidu k tomu, aby lodi opravili, v době, kdy stály nečinně v přístavu. Ono totiž moře během třičtvrtě roku, kdy stojí na moři, dokáže loď totálně zničit. V přístavech jsme tak letos v létě mohli vidět lodě jiných společností v opravdu špatném stavu.
U tématu lodí ještě chvíli zůstaneme. Jak se pandemie projevuje přímo na nich? A teď nemyslím technický stav, ale celkovou atmosféru. Sleduješ tam nějaký posun?
Řekl bych, že ten posun je zcela zásadní. MSC Cruises vytvořilo speciální bezpečnostní protokol, které reflektuje covidovou situaci. Jako první plavební společnost na světě tak dokázala znovu rozjet plavby, a to už na konci srpna 2020. My jsme na to navázali v lednu 2021 a v dubnu jsme se stali první cestovní kanceláří v Evropě, která podle protokolu MSC pořádala zájezdové poznávací plavby. Roušky se na lodích nosí podle aktuální situace – to znamená, že pokud je situace složitější, musí se roušky nosit i v destinacích. Pokud jste třeba v Barceloně, kde je epidemie rozjetá, tak jsou nařízení pro klienty přísnější, a o dva dny později v Marseille už tak náročná nebudou.
Teď nedávno tady byl případ 120 nakažených na lodi MSC Grandiosa v Janově. Jak se na to díváš?
Znamená to, že systém, který MSC vymyslelo, funguje. Když jsem mluvil s kolegou na pojišťovně, tak mi říkal: „Oni se tím tak trochu střelili do nohy, když přiznali, že se na tu loď mohlo dostat 120 pozitivních lidí“. Bylo to tím, jak pečlivě testovali a vyhodnotili situaci. Taky nemuseli dělat nic a dnes by o tom nikdo nevěděl a těch 120 lidí by se rozjelo po světě a roznášelo nemoc dál.
Takže ten přístup je více zodpovědný, než by vyhovovalo obchodním zájmům – dalo by se to tak pojmenovat?
Ten přístup je nadřazen obchodním zájmům. Kdyby to tak nebylo, stačil by pro nástup na loď antigenní test. Nikde není napsáno, že to tak nutně musí být. Když přijedete na hotel do Itálie, tak vás na hotelu nikdo netestuje. U lodí je to naopak. Tam se testuje i přes nástupem. Je to sice přísnější, ale zase pak mají klienti větší pravděpodobnost, že se nenakazí.
Testuje se na lodi i během plavby?
Testuje. Zase je to podle toho, jak je rozjetá pandemie. To znamená, že třeba v letních měsících, kdy jsme o covidu téměř nevěděli, se dělaly testy jenom na začátku plavby. Teď je to podle destinací, do kterých loď připluje. Pokud je silně zasažená, testuje se i při vylodění, aby se klienti, kteří se vrací do Itálie a byli pozitivní, nemohli nakazit někoho jiného.
Jak se pandemie na lodích projevuje v rovině mezilidských kontaktů?
Je to jinak a z mého pohledu je to lepší. Není to taková „masovka“ jako dřív. Zatížení lodí je dnes zhruba 60 procent.
To je zhruba kolik lidí?
Záleží na lodi. Na velkých lodích, které byly třeba pro 5 000 lidí, jsou jich dnes maximálně 3 000, víc ne. A jde to poznat. Ale druhá, důležitější věc, podle mě je, že se lidi k sobě jinak chovají. Jsou daleko příjemnější, hodnější. I personál – je těžké je vidět, jak 12 hodin denně pracují v respirátoru, není to nic jednoduchého ani pro ně.
A nepůsobí právě respirátor takovým „odosobnělým“ dojmem? Dokáže se přes nějak posádka k lidem „dostat“?
Ale ano. Jsou velmi příjemní, hodní. Všichni byli více než rok bez práce. A zejména pro ty, kteří živí celé rodiny a jsou ze zemí, kde nemají žádný sociální systém jako u nás, to bylo těžké. Zde dne na den přišli o všechno, Takže si dnes práce váží daleko více než my.
Když už mluvíme o lodích, jak to vypadá s očkováním nebo testováním v budoucnu?
To je dost špatná otázka v rámci marketingu. Nicméně, do konce března mohou na plavby jen naočkovaní lidé a je otázka, co bude dál. Celosvětový trend je takový, že je potřeba mít očkování. Už dnes je to tak, že bez něj nemůžete jet do Spojených států nebo Saudské Arábie. Je tam ale jedno ALE: podívejte se, jaké výsledky dnes třeba Saudská Arábie má. Očkování tam je povinné a covid skoro nemají. Stejné je to i v Emirátech. Když jsem byl loni v prosinci na Floridě, byl jsem obrovským způsobem překvapený jejich situací. Téměř jediný, kdo tam měl roušku, jsem byl já. A covid jako by tam vůbec nebyl. Když jsem pak začal pátrat, proč tomu tak je, tak se mi zdá, že je to kvůli tomu, jak vysokou mají proočkovanost a jak dodržují sociální distanc. V tom je ten zásadní rozdíl. u nás nedodržujeme v rámci covidových opatření nula nula nic.